VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ĂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ĂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ĂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD]

FÂRSI: ÍRÁNSKÁ PERŠTINA

Proč se dnes učit persky?! Spisovná íránská perština [fO:rsi:] - nebo také pârsi - je zajisté jedním z nejkrásnějších a nejmelodičtějších jazyků vůbec. Spolu s darštinou, tádžičtinou, pahlavánštinou, hazaragštinou, dehwárštinou, darwázštinou, aimaqštinou, džidštinou, tatštinou, bukhárštinou, lúrštinou, kumzárštinou, farštinou a larijštinou patří do jihozápadní skupiny íránských jazyků. Je jediným úředním jazykem Íránské islámské republiky (přes 66 milionů obyvatel) a jejím východním dialektem, tj. darštinou [dari:], hovoří dalších cca 7 milionů obyvatel Afghánistánu (5,6 mil.) - zde je druhým úředním jazykem, Pákistánu (1 mil.) aj. Velmi podobná dnešní moderní perštině je i tádžičtina (jediný úřední jazyk pro cca 6 mil. obyvatel Tádžikistánu). Obecně lze říci, že afghánská a tádžická nářečí jsou archaičtější a mluvnicky bohatší než současná moderní íránská perština. Z pochopitelných důvodů lze v darštině nalézt mnoho výpůjček z paštštiny a v tádžičtině zase slova přejatá z ruštiny. Íránská perština hojně přejímala slova z arabštiny a částečně i z turečtiny a francouzštiny. Jazyky fârsí, darí a tajiki se od sebe liší asi jako čeština a slovenština - jen (původních) společných výrazů je postatně méně...

FÂRSI Ke darxâst kardand man az dustân tarjome kon Fârsi be ketâb râ in.
DARI Ki darxwâst kardand man az dôstân tarjuma kun Pârsî ba kitâb-râ în.
Přátelé mne (po)žádali, abych přeložil tuto knihu do perštiny.

ALEFBÂ

TALAFFOZ

HARFHÂ YE BISEDÂ:

Výslovnost perských souhlásek je poměrně snadná, neboť jen dvě (respektive tři) hlásky se v češtině nevyskytují: Grafém "q" (qeyn & qâf) má dvojí výslovnost, jež není rozlišena ani v původním perském písmu (např. tádžická azbuka je rozlišuje): Daleko nejčastěji zní téměř jako francouzské "r", byť se jedná o poněkud jinou hlásku [gh] - velární znělou frikativu (IPA = řecká gamma [G], případně Q), spíše se blíží znělému protějšku českého "ch" - zní tedy jako nizozemské "g". Vyskytuje se mj. v arménštině, kurdštině, paštštině, urdštině, holandštině, řečtině, arabštině a občas i v turečtině. Druhá výslovnost (převážně na začátku slova) je hrdelní {čípkové} "q", tj. uvulární neznělé plosivum (vyslovíme tak, že z hloubi krku vytáhneme "k", popřípadě jeho znělý protějšek "g"). Zatímco české "h" je znělé, v perštině je vyslovujeme nezněle - stejně jako např. v angličtině, švédštině, norštině, dánštině, turečtině, indonéštině, němčině a mnoha dalších jazycích. Rozdíl oproti naší výslovnosti je ovšem nepatrný. Jen koncové "h" je tak jemné, že téměř zaniká (po otevřeném koncovém "e" se nevyslovuje vůbec, a proto jej v této romanizované podobě ani nevyznačujeme).

Pro pořádek ještě uveďme hlásky, jejichž výslovnost se v zásadě neliší od české, avšak grafická podoba velmi výrazně: "c" vyslovujeme jako české "č" - naše "c" totiž v íránské perštině samostatně neexistuje - "j" vyslovujeme jako znělý protějšek předchozí hlásky - tedy české "dž" - grafém "x" odpovídá českému "ch" (v některých regionech, obzvláště na východě Íránu a v afghánské perštině [darí] a tádžičtině je vyslovováno o něco drsněji, ale vždy nezněle), "y" se nikterak neliší od českého "j". Ze souhlásek ještě nutno zmínit "w", které se vyskytuje pouze ve spojení se samohláskou "o" - jde tedy spíše o neslabičné "u". Jako souhláska se vyskytuje jen v některých dialektech, a zejména v darštině. Perská dvojhláska "ow" pak zní téměř jako české "ou".

HARFHÂ YE BÂSEDÂ:

V moderní íránské perštině (fârsí) se vyskytuje sedm více či méně odlišných samohlásek, přičemž tři z nich mohou být krátké i dlouhé, stejný počet je pouze krátkých a jedna samohláska je vždy dlouhá. Do první skupiny patří "a", "i" & "u", jež vyslovujeme téměř jako v češtině. Jejich délku zde nerozlišujeme (v souladu s Bâ konvânsion e Urofârsi âšnâ šavid & http://iranianlanguages.com/UniPers/index.htm), neboť není tak výrazná jako v naší mateřštině a závisí spíše na přízvuku, který je vždy na poslední slabice. Navíc lze říci, že např. "u" je až na pár výjimek téměř vždy dlouhé, a v případě "i" je situace obdobná. Snad netřeba připomínat, že písmeno "i" v perštině nikdy neměkčí předchozí "d", "n" či "t" (?!). To je ostatně téměř výhradně západo- a východoslovanskou "specialitou". Samohláska "e" je vždy krátká a od české se poněkud liší, neboť - stejně jako v mnoha jiných indoevropských jazycích - má dvojí výslovnost: Obvykle ji vyslovujeme zavřenější, zatímco před "y" (dvojhláska "ey") a na konci slov (v perském písmu vždy s koncovým "h-havaz") je ještě o polovinu otevřenější než české "e" (rozdíl ve výslovnosti je nepatrný - v žádném případě se zvuk ještě neblíží anglickému či norskému "ae"). Perské "o" je vždy krátké a výrazně zaokrouhlené (jako např. ve švédštině či "ó" v polštině), takže se již pomalu blíží hlásce "u". Samohláska "â" je v tomto jazyce zdaleka nejrozšířenější. Nikdy se nevyslovuje krátce a vždy se jedná o velmi zaokrouhlené "a" (viz například severogermánské "a" s kroužkem), které se již svým zvukem blíží českému "ó", obzvláště pak hanáckému. V perském písmu je vždy vyznačena pomocí "alefu" (na začátku slova s tildou). Samohláska "a" se v některých regionech vyslovuje jako "ae".


DASTUR E ZABÂN


PODSTATNÁ JMÉNA:

Že je perština indoevropský jazyk, je zřejmé nejen z jejího tvarosloví, nýbrž - a možná ještě více - z nápadné podobnosti mnoha původních podstatných jmen
(tzn. slov nepřejatých z arabštiny - až 50% současné slovní zásoby jazyka fârsi je totiž arabského původu) jejich germánským, románským či slovanským
ekvivalentům (slovanské výrazy v závorce neuvádíme): barâdar = bratr (
angl. brother, švéd. broder, nor. bror, něm. Bruder, niz. broer atp.), mâdar = matka
(
angl. mother, švéd. moder, nor. mor, něm. Mutter, niz. moeder, lat. mater, řec. métera [mitera], ital. & špaň. madre atp.), zamin = země, Xodâ = Bůh (srovnej
s nizozemským God - kdy "g" čteme jako "ch"), doxtar = dcera (
angl. daughter, isl. dóttir, švéd. dotter, nor. datter, něm. Tochter, niz. dochter atp.) - a takto
bychom mohli pokračovat dále... Stejně jako v angličtině perština nerozlišuje rod - jen v případě osobních zájmen jsou ve třetí osobě odlišeny živé bytosti
od neživých věcí (viz dále). Množné číslo tvoříme připojením -hâ (mizhâ), což je původní perská přípona pro množné číslo, -ân (cešmân), popř. ještě -ât (dehât), -jât (ruznâmejât) a -in (mo'allemin). Přípona -ân (výpůjčka z arabštiny) se obvykle používá zejména u podstatných jmen, která vyjadřují živé bytosti či v páru se vyskytující části lidského těla - avšak i u těchto slov existuje možnost volby: Správně je cešmân i cešmhâ (= oči). České bezpředložkové pády vyjadřujeme následovně:

PÁD PŘÍKLAD (j.č.) PŘEKLAD (j.č.) PŘÍKLAD (mn.č.) PŘEKLAD (mn.č.)
nominativ (1.p.) zan žena zan ženy
genitiv (2.p.) e zan ženy e zan žen
dativ (3.p.) be zan ženě be zan ženám
akuzativ (4.p.) zan ženu zan ženy
vokativ (5.p.) ey zan ženo ey zan ženy

PŘÍDAVNÁ JMÉNA:

Svou podobou se v zásadě neliší od perských substantiv a mnohá z nich mohou být stejně tak jmény přídavnými jako podstatnými. Např. slovo "xub" znamená "dobrý" i "dobro", občas jej překládáme i příslovcem "dobře". Velmi zajímavé je i adjektivum "bad", které má nejen stejný pravopis jako anglické "bad" [baed], ale i význam: V perštině rovněž "špatný", popř. "zlý". Vyslovujeme je však [ba:d] - srovnej se slovem "bâd" [bO:d] s významem "vítr": bâd e bad = špatný vítr, s neurčitým členem (viz níže) pak bâde badi. Přívlastek shodný i neshodný v perštině tvoříme vždy pomocí přivlastňovací (genitivní) částice "e", tzv. ezâfe. Tu vyslovujeme vždy jako krátké, zavřenější [e] a dohromady s předchozím slovem: Např. nur e zendegi, česky dosl. světlo života, čteme [nu:re zendegi:]. Když je neurčitý člen, tj. nepřízvučné "i", vložen do slovního spojení s více než jedním přídavným jménem, připojujeme jej až k poslednímu slovu: Mâšin e kucek e arzâni [móšine kúčeke arzóny] lze přeložit jako "nějaké malé, levné auto". K vyjádření příslušnosti k místu, městu či zemi, a k vyjádření původu osoby či věci, se používá vždy přízvučné koncovky "í": Irân [írón] = Írán > Irâni [íróný] = íránský, z Íránu, vyrobený v Íránu.

Stupňování:

  POZITIV KOMPARATIV SUPERLATIV
DOBRÝ XUB BEHTAR, XUBTAR BEHTARIN, XUBTARIN
ŠPATNÝ BAD BADTAR BADTARIN
LEVNÝ ARZÂN ARZÂNTAR ARZÂNTARIN
VELKÝ BOZORG BOZORGTAR BOZORGTARIN
DRAHÝ (nákladný) GERÂN GERÂNTAR GERÂNTARIN

šamšir e bozorg e došman e mâ [šamšíre bozorge došmane mó] = velký meč našeho nepřítele

NEURČITÝ ČLEN:

Íránská perština nezná člen určitý, a podobně jako v češtině jej v nezbytných případech nahrazuje ukazovacím zájmenem. Neurčitý člen má podobu nepřízvučné koncovky -i (po samohlásce -yi), jež se připojuje k příslušnému jménu - např. doxtar = dcera, zatímco doxtari = nějaká (blíže neurčená či dosud neznámá) dcera; doxtar e xub = dobrá dcera (nebo také "dcera dobra"), zatímco doxtar e xubi = nějaká / jakási dobrá dcera (nebo také "nějaká / jakási dcera dobra"). V íránské perštině nenahrazuje neurčitý člen číslovku yek (1), nýbrž spíše vyjadřuje jistý stupeň nejistoty, co se počtu týče. Ideální situace pro použití neurčitého členu nastane zejména tehdy, nevíme-li o tom či onom zhola nic... Yek miz = jeden stůl × yek mizi = jeden nějaký (jistý) stůl. V množném čísle má neurčitý člen význam neurčitého zájmena "nějaký": mizhâ = stoly, mizhâyi = nějaké stoly.

ZÁJMENA:

. 1. os. j.č. 2. os. j.č. 3. os. j.č. (osoby) 3 os. j.č. (věci) 1. os. mn.č. 2. os. mn.č. 3. os. mn.č. (osoby) 3. os. mn.č.
OSOBNÍ - nominativ man to u ân šomâ išân ânhâ
OSOBNÍ - genitiv e man e to e u e ân e e šomâ e išân e ânhâ
OSOBNÍ - dativ be man be to be u be ân be be šomă be išân be ânhâ
OSOBNÍ - akuzativ man to u ân šomâ išân ânhâ
PŘIVLASTŇOVACÍ SLOŽENÁ e man e to e u e ân e e šomâ e išân e ânhâ
PŘIVLASTŇOVACÍ PŘÍPONY -am -at -aš -aš -eman -etan -ešan -ešan

Příklad připojování přivlastňovací přípony: ketâb (kniha) - ketâbat (tvoje kniha) & ketâb (knihy) - ketâbyat (tvoje knihy)

- další vybraná zájmena:

ke kdo; že
ci co, jaký, který
ce co, jaký, který
kodâm který, jaký
ân (tam)ten, (tam)ta, (tam)to
in tento, tato, toto
cenin takový
mesl in tentýž
hic žádný, nic; ani
har každý
tamâm celý, vše
ân su tenhle
hame vše(chen)
hame ciz všechno
yeksare vše
barxi nějaký
pâreyi některý, nějaký
andaki nějaký
yek cizi něco
har kas někdo, kdokoli
cizi cosi, něco
hic kas nikdo
nisti nic

 

ČÍSLOVKY:

- základní:

0 sefr
1 yek
2 do
3 se
4 cahâr
5 panj
6 šeš
7 haft
8 hašt
9 noh
10 dah
11 yâzdah
12 davâzdah
13 sizdah
14 cahârdah
15 pânzdah
16 šânzdah
17 hefdah
18 hejdah
19 nuzdah
20 bist
21 bist o yek
30 si
40 cehel
50 panjâh
60 šast
70 haftâd
80 haštâd
90 navad
100 sad
110 sad o dah
200 devist
300 sisad
400 cahârsad
500 pânsad
600 šešsad
700 haftsad
800 haštsad
876 haštsad o haftâd o šeš
900 nohsad
1 000 hezâr
2 000 do hezâr
2 451 do hezâr o cahâr sad o panjâh o yek
10 000 dah hezâr
20 000 bist hezâr
100 000 sad hezâr
1 000 000 miliyon
1 000 000 000 miliyârd

NUMERATIVY

Stejně jako v češtině se i v perštině používá numerativů: cahâr jeld ketâb = čtyři svazky knih, do nafar mard = dva jednotliví muži (jednotlivci), panj varaq kâqaz = pět listů (archů) papíru, do qâleb sâbun = dvě kostky mýdla atp. Většina numerativů však může být nahrazena slůvkem "tâ" s významem "jednotka, díl, část, kus" (nepoužívá se v jednotném čísle): cahâr tâ ketâb = čtyři knihy, do tâ sâbun = dvě mýdla, se tâ miz = tři stoly, panj tâ dar = pět dveří, haft tâ cerâq = sedm lamp, ale: yek cerâq = jedna lampa. Je-li množství vyjádřeno číslovkou, podstatné jméno již nepřibírá příponu množného čísla. Slovo "cand" je zajímavé tím, že ve spojení s "tâ" znamená "několik" a v otázce "kolik, jak mnoho". Tedy: cand tâ ketâb = několik knih, ale cand tâ ketâb? = kolik knih? - dochází zde samozřejmě ke změně intonace, jak je tomu i v češtině. I slovní spojení s numerativy mohou přibírat neurčitý člen: panj tâ deraxti = kolem (asi, okolo) pěti stromů.

SLOVESA:

Všechna perská slovesa mají dva kmeny: imperativní (bon e amr) a minulý (bon e mâzi). Dějová slovesa pak v přítomném čase a imperfektu získávají předponu
mi-, jež je pro perštinu tak typická a dodává jí spolu s pravidelnými příponami nezaměnitelnou libozvučnost. Zápor tvoříme podobně jako v češtině: Před každé
časované sloveso přidáme prefix na-
(viz níže), popř. ne-. Princip časování je u všech dějových sloves stejný, jen výše uvedené kmeny se ne vždy tak výrazně
liší, jako je tomu v případě následujících nepravidelných sloves [kardan], [budan] & [dâštan] - viz např. sloveso [porsidan].

KARDAN = (u)dělat, konat, (u)činit

kmen imperativní -kon-
kmen minulého času -kard-

A K T I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý kardam kardi kard kardim kardid kardand
přítomný mikonam mikoni mikonad mikonim mikonid mikonand
budoucí xâham kard xâhi kard xâhad kard xâhim kard xâhid kard xâhand kard
konjunktiv bekonam bekoni bekonad bekonim bekonid bekonand
konjunktiv minulý karde bâšam karde bâši karde bâš karde bâšim karde bâšid karde bâšand
imperfektum mikardam mikardi mikardad mikardim mikardid mikardand
perfektum karde'am karde'i karde'ast karde'im karde'id karde'and
plusquamperfektum karde budam karde budi karde bud karde budim karde budid karde budand

P A S I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý karde šodam karde šodi karde šod karde šodim karde šodid karde šodand
přítomný karde mišavam karde mišavi karde mišavad karde mišavim karde mišavid karde mišavand
budoucí karde xâham šod karde xâhi šod karde xâhad šod karde xâhim šod karde xâhid šod karde xâhand šod
konjunktiv karde bešavam karde bešavi karde bešavad karde bešavim karde bešavid karde bešavand
konjunktiv minulý karde šode bâšam karde šode bâši karde šode bâš karde šode bâšim karde šode bâšid karde šode bâšand
imperfektum karde mišodam karde mišodi karde mišod karde mišodim karde mišodid karde mišodand
perfektum karde šode'am karde šode'i karde šode'ast karde šode'im karde šode'id karde šode'and
plusquamperfektum karde šode budam karde šode budi karde šode bud karde šode budim karde šode budid karde šode budand

NAKARDAN = ne(u)dělat, nekonat, ne(u)činit

kmen imperativní -nakon-
kmen minulého času -nakard-

A K T I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý nakardam nakardi nakard nakardim nakardid nakardand
přítomný namikonam namikoni namikonad namikonim namikonid namikonand
budoucí naxâham kard naxâhi kard naxâhad kard naxâhim kard naxâhid kard naxâhand kard
konjunktiv nakonam nakoni nakonad nakonim nakonid nakonand
konjunktiv minulý nakarde bâšam nakarde bâši nakarde bâš nakarde bâšim nakarde bâšid nakarde bâšand
imperfektum namikardam namikardi namikardad namikardim namikardid namikardand
perfektum nakarde'am nakarde'i nakarde'ast nakarde'im nakarde'id nakarde'and
plusquamperfektum nakarde budam nakarde budi nakarde bud nakarde budim nakarde budid nakarde budand

P A S I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý karde našodam karde našodi karde našod karde našodim karde našodid karde našodand
přítomný karde namišavam karde namišavi karde namišavad karde namišavim karde namišavid karde namišavand
budoucí karde naxâham šod karde naxâhi šod karde naxâhad šod karde naxâhim šod karde naxâhid šod karde naxâhand šod
konjunktiv karde našavam karde našavi karde našavad karde našavim karde našavid karde našavand
konjunktiv minulý karde šode nabâšam karde šode nabâši karde šode nabâš karde šode nabâšim karde šode nabâšid karde šode nabâšand
imperfektum karde namišodam karde namišodi karde namišod karde namišodim karde namišodid karde namišodand
perfektum karde našode'am karde našode'i karde našode'ast karde našode'im karde našode'id karde našode'and
plusquamperfektum karde šode nabudam karde šode nabudi karde šode nabud karde šode nabudim karde šode nabudid karde šode nabudand

 

BUDAN = být, existovat

- jako pomocné sloveso (vyjadřující stav):

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
přítomný hastam (am) hasti (i) hast (ast) hastim (im) hastid (id) hastand (and)

Modře jsou vyznačeny přípony, které je možno připojit k podstatnému jménu pro vyjádření stavu: zanast = je (to) žena.

- jako dějové sloveso:

A K T I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý budam budi bud budim budid budand
přítomný mibâšam mibâši mibâšad mibâšim mibâšid mibâšand
budoucí xâham bud xâhi bud xâhad bud xâhim bud xâhid bud xâhand bud
konjunktiv bâšam bâši bâšad bâšim bâšid bâšand
konjunktiv minulý bude bâšam bude bâši bude bâš bude bâšim bude bâšid bude bâšand
imperfektum mibudam mibudi mibudad mibudim mibudid mibudand
perfektum bude'am bude'i bude'ast bude'im bude'id bude'and
plusquamperfektum bude budam bude budi bude bud bude budim bude budid bude budand

P A S I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý bude šodam bude šodi bude šod bude šodim bude šodid bude šodand
přítomný bude mišavam bude mišavi bude mišavad bude mišavim bude mišavid bude mišavand
budoucí bude xâham šod bude xâhi šod bude xâhad šod bude xâhim šod bude xâhid šod bude xâhand šod
konjunktiv bude bešavam bude bešavi bude bešavad bude bešavim bude bešavid bude bešavand
konjunktiv minulý bude šode bâšam bude šode bâši bude šode bâš bude šode bâšim bude šode bâšid bude šode bâšand
imperfektum bude mišodam bude mišodi bude mišod bude mišodim bude mišodid bude mišodand
perfektum bude šode'am bude šode'i bude šode'ast bude šode'im bude šode'id bude šode'and
plusquamperfektum bude šode budam bude šode budi bude šode bud bude šode budim bude šode budid bude šode budand

NABUDAN = nebýt, neexistovat

- jako pomocné sloveso (vyjadřující stav):

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
přítomný nistam nisti nist nistim nistid nistand

- jako dějové sloveso:

A K T I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý nabudam nabudi nabud nabudim nabudid nabudand
přítomný namibâšam namibâši namibâšad namibâšim namibâšid namibâšand
budoucí naxâham bud naxâhi bud naxâhad bud naxâhim bud naxâhid bud naxâhand bud
konjunktiv nabâšam nabâši nabâšad nabâšim nabâšid nabâšand
konjunktiv minulý nabude bâšam nabude bâši nabude bâš nabude bâšim nabude bâšid nabude bâšand
imperfektum namibudam namibudi namibudad namibudim namibudid namibudand
perfektum nabude'am nabude'i nabude'ast nabude'im nabude'id nabude'and
plusquamperfektum nabude budam nabude budi nabude bud nabude budim nabude budid nabude budand

P A S I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý nabude šodam nabude šodi nabude šod nabude šodim nabude šodid nabude šodand
přítomný bude namišavam bude namišavi bude namišavad bude namišavim bude namišavid bude namišavand
budoucí bude naxâham šod bude naxâhi šod bude naxâhad šod bude naxâhim šod bude naxâhid šod bude naxâhand šod
konjunktiv bude našavam bude našavi bude našavad bude našavim bude našavid bude našavand
konjunktiv minulý bude šode nabâšam bude šode nabâši bude šode nabâš bude šode nabâšim bude šode nabâšid bude šode nabâšand
imperfektum bude namišodam bude namišodi bude namišod bude namišodim bude namišodid bude namišodand
perfektum bude našode'am bude našode'i bude našode'ast bude našode'im bude našode'id bude našode'and
plusquamperfektum bude šode nabudam bude šode nabudi bude šode nabud bude šode nabudim bude šode nabudid bude šode nabudand

 

DŠTAN = mít

kmen imperativní -dâr-
rozkazovací způsob bedâr
kmen minulého času -dâšt-

A K T I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý dâštam dâšti dâšt dâštim dâštid dâštand
přítomný dâram dâri dârad dârim dârid dârand
budoucí xâham dâšt xâhi dâšt xâhad dâšt xâhim dâšt xâhid dâšt xâhand dâšt
konjunktiv dâram dâri dârad dârim dârid dârand
konjunktiv minulý dâšte bâšam dâšte bâši dâšte bâš dâšte bâšim dâšte bâšid dâšte bâšand
imperfektum midâštam midâšti midâšt midâštim midâštid midâštand
perfektum dâšte'am dâšte'i dâšte'ast dâšte'im dâšte'id dâšte'and
plusquamperfektum dâšte budam dâšte budi dâšte bud dâšte budim dâšte budid dâšte budand

P A S I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý dâšte šodam dâšte šodi dâšte šod dâšte šodim dâšte šodid dâšte šodand
přítomný dâšte mišavam dâšte mišavi dâšte mišavad dâšte mišavim dâšte mišavid dâšte mišavand
budoucí dâšte xâham šod dâšte xâhi šod dâšte xâhad šod dâšte xâhim šod dâšte xâhid šod dâšte xâhand šod
konjunktiv dâšte bešavam dâšte bešavi dâšte bešavad dâšte bešavim dâšte bešavid dâšte bešavand
konjunktiv minulý dâšte šode bâšam dâšte šode bâši dâšte šode bâš dâšte šode bâšim dâšte šode bâšid dâšte šode bâšand
imperfektum dâšte mišodam dâšte mišodi dâšte mišod dâšte mišodim dâšte mišodid dâšte mišodand
perfektum dâšte šode'am dâšte šode'i dâšte šode'ast dâšte šode'im dâšte šode'id dâšte šode'and
plusquamperfektum dâšte šode budam dâšte šode budi dâšte šode bud dâšte šode budim dâšte šode budid dâšte šode budand

 

PORSIDAN = ptát se, tázat se, dotazovat se

kmen imperativní -pors-
rozkazovací způsob bepors
kmen minulého času -porsid-

 

A K T I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý porsidam porsidi porsid porsidim porsidid porsidand
přítomný miporsam miporsi miporsad miporsim miporsid miporsand
budoucí xâham porsid xâhi porsid xâhad porsid xâhim porsid xâhid porsid xâhand porsid
konjunktiv beporsam beporsi beporsad beporsim beporsid beporsand
konjunktiv minulý porside bâšam porside bâši porside bâš porside bâšim porside bâšid porside bâšand
imperfektum miporsidam miporsidi miporsid miporsidim miporsidid miporsidand
perfektum porside'am porside'i porside'ast porside'im porside'id porside'and
plusquamperfektum porside budam porside budi porside bud porside budim porside budid porside budand

P A S I V U M

čas man to u (ân) šomâ išân (ânhâ)
minulý porside šodam porside šodi porside šod porside šodim porside šodid porside šodand
přítomný porside mišavam porside mišavi porside mišavad porside mišavim porside mišavid porside mišavand
budoucí porside xâham šod porside xâhi šod porside xâhad šod porside xâhim šod porside xâhid šod porside xâhand šod
konjunktiv porside bešavam porside bešavi porside bešavad porside bešavim porside bešavid porside bešavand
konjunktiv minulý porside šode bâšam porside šode bâši porside šode bâš porside šode bâšim porside šode bâšid porside šode bâšand
imperfektum porside mišodam porside mišodi porside mišod porside mišodim porside mišodid porside mišodand
perfektum porside šode'am porside šode'i porside šode'ast porside šode'im porside šode'id porside šode'and
plusquamperfektum porside šode budam porside šode budi porside šode bud porside šode budim porside šode budid porside šode budand

NĚKTERÁ NEPRAVIDELNÁ SLOVESA

âreš koneš (varz) bon e amr bon e mâzi
stát se šodan -šav- -šod-
jít raftan -rav- -raft-
říkat, pravit goftan -guy- -goft-
vidět didan -bin- -did-
dělat kardan -kon- -kard-
jíst xordan -xor- -xord-
umývat šostan -šuy- -šost-
dostávat; vzít si; chytit gereftan -gir- -gereft-
dávat dâdan -deh- -dâd-
číst xândan -xân- -xând-
vědět, znát, umět dânestan -dân- -dânest-
znát šenâxtan -šenâs- -šenâxt-
prodávat foruxtan -foruš- -foruxt-
uhodit, zbít zadan -zan- -zad-
mít; vlastnit dâštan -dâr- -dâšt-
přicházet âmadan -â- -âmad-

VYBRANÁ SLOVESA

tarsidan bát se
jangidan válčit
davidan běžet, běhat
ešq budan milovat
dust dâštan mít rád
bordan brát, vzít si
mosâferat kardan cestovat
budan být, existovat
sabr kardan čekat
xândan číst
dâdan dá(va)t
negâh kardan sledovat, dívat se na
sepas gozârdan děkovat
dušidan dojit
kardan (u)dělat, (vy)konat, (u)činit
gereftan dost(áv)at, vzít si, chytat, chytit
rânandegi kardan řídit (auto)
rasidan dozrá(va)t
bâzi kardan hrát
xâstan chtít
xordan jíst
rândan jet
raftan jít
gazidan kousat
xaridan koupit
šekastan lámat, rozbíjet, zlomit, rozbít
casbândan lepit
dâštan mít
andišidan myslet
peydâ kardan nacházet, nalézat
nušidan napít se
pâsox dâdan odpovědět
oftâdan padat
javâb dâdan odpovídat
âšâmidan pít
šomordan počítat
komak kardan pomáhat
kubidan pomlít
ferestâdan pos(í)lat
guš dâdan poslechnout
guš kardan poslouchat
kâr kardan pracovat, konat práci
foruxtan prodávat
ârezu kardan přát
taqdim dâštan předkládat
âmadan přicházet
âvardan přinést, přivést, přinášet, přivézt
neveštan psát
porsidan ptát se
fahmidan rozumět
boridan řezat
goftan říkat
harf zadan mluvit
nešastan sedět
mordan zemřít, skonat
emtehân kardan vyzkoušet
šenidan slyšet
xandidan smát se
xâbidan spát
šodan stá(va)t se
telefon kardan telefonovat
bâftan tkát, spřádat
gozaštan trávit (čas)
âfaridan tvořit
âmuxtan učit se
dânestan umět, znát, vědět
nemudan zdát se, jevit se
šostan umývat
didan vidět
negâh dâštan zastavovat
bastan zavírat
adâ kardan vyslovovat
sangsâr kardan kamenovat
barande šodan vyhrát
niyâyeš kardan modlit se
penhân šodan skrývat
namâz kardan modlit se
barnâme neveštan programovat
âvâz xândan zpívat
sohbat kardan hovořit, mluvit, konverzovat
namâz xândan modlit se
zadan udeřit, uhodit, zbít
zendegi kardan žít
câne zadan smlouvat, vyjednávat
dars dâdan vyučovat, dávat lekci

PŘÍSLOVCE:

Ve spisovné perštině klademe příslovce vždy před slovesný předmět, v hovorovém jazyce pak stojí za ním. Větu "Každé ráno čtu noviny." tedy možno říci
Man har sobh ruznâme mixânam.
(dosl. Já každé ráno noviny čtu.) anebo Man ruznâme har sobh mixânam. (dosl. Já noviny každé ráno čtu.). My se
zde budeme z pochopitelných důvodů držet oné první, tedy spisovné varianty.

xis mokro
bas dost
šâyad snad, možná, asi
bâlâ nahoru
barâye ce proč, za co
nazdik blízko, vedle, u, při
dur daleko, pryč
pâyin dole, pod
kâfi dost
pâeyn dolů, pod
fori hned
ceto(w)r jak, jaký
mesl jako
kojâ kde
mânande jako
key kdy
cand (ně)kolik, jak mnoho, jaký
hargez nikdy
yekruz jednou
cand tâ jak mnoho, kolik
hâlâ teď, nyní
dobâre opět, znovu
ceqadr kolik, jak mnoho
cerâ proč
be âsâni snadno
xeyli velmi, velice
harjur nějak
yek jâyi někde
bištar jaksi
hic jă nikde
har kojâ kdekoli
birun vně
hamiše vždy
injâ zde, tady

PŘEDLOŽKY:

dar v
barâye pro
be směrem k (dativ), do
darbâre o
bar na
zir pod
s
ruyi přes
dirtar az za
darbarâbar proti
az insu be ânsu napříč, přes
bedun bez
birun vně
gerdâgerd kolem, okolo
pâeyn pod, dolů k
abar přes
azzir zpod
ba'adăz po (lokál)
râje'be o
beyn mezi
zirin zpod
pirâmun okolo, kolem
pošt za
piš před
darpahluye při
az z, od
bi bez
pas (az) po, za
tuye uvnitř, vevnitř
atrâf okolo, kolem
ruye na, nad
darmiyâne mezi
tu v, uvnitř
jelow před (s akuzativem)
pahlu vedle
ru na, nad
darpahlu u

SPOJKY:

va a, i
(a)nebo
o a, i
hic (vaqt, ciz) ani
niz také
zirâ protože, neboť
hati ani
agar jestli
conke poněvadž
agarce přestože
harcand přesto
con pro(tože)
vali ale
barâye inke protože
ammâ avšak

ČÁSTICE:

e ezăfe, tj. genitivní (přivlastňovací) částice
ye ezăfe, tj. genitivní (přivlastňovací) částice po samohlásce
omidâram ke kéž bych

CITOSLOVCE:

hâ! ó!
salâm! ahoj!
âh! ach!

ZÁKLADNÍ FRÁZE:

Bale. Ano.
Âri. Ano.
Xeyr. Ne.
Na. Ne.
Lotfan. Prosím.
Motešakeram. Děkuji.
Salâm! Dobrý den! Ahoj!
Šab be xeyr. Dobrou noc.
Be omid e didâr. Na shledanou.
Xodâ hafez. Sbohem.
Ceki harf mizanid? Mluvíte česky?
... key bâz ast? Kdy je otevřen ... ?
... key bâste mišavad? Kdy zavírají ... ?
Be Tehrân cegune mišavad raft? Jak se dostanu do Teheránu ?
Ce qadr tul xâhad kašid? Jak dlouho to bude trvat?
Az injâ tâ Mašhad ce qadr râh ast? Jak daleko je odtud do Mašhadu?
... kojâ mišavad gereft? Kde dostanu ... ?
... lâzem dâram. Potřebuji ...
In bomb e atomi mixâham. Chci tuto atomovou bombu.
... dârid? Máte ... ?
Ce qadr migirid? Kolik dostáváte?
Qeymat e in cand ast? Kolik to stojí?
Qeymat e yek litr cand ast? Kolik stojí jeden litr?
Az in xošam (na)miâyad. To se mi (ne)líbí.
In xeyli gerân ast. To je velmi drahé.
Behtar az in nadârid? Nemáte něco lepšího?
Arzântar az in nadârid? Nemáte něco levnějšího?
In key tamâm mišavad? Kdy to končí?
Ce vaqt ast? Kolik je hodin?
Man nemifahmam. Nerozumím.
Moltafet našodam. Nechápu.
Lotfan yavâš harf bezanid! Mluvte prosím pomalu!
Lotfan inrâ bâ xatt e Lâtin benevisid. Napište to prosím latinkou.
Lotfan inrâ bâ xatt e Fârsi benevisid. Napište to prosím perským písmem.
Bebaxšid! Promiňte!
Piyâde ce qadr râh ast tâ Širaz? Jak daleko je pěšky do Šírázu?
Lotfan yek belit tâ Sâri. Prosím jednu jízdenku do Sárí.
Avvalin otobus e Bušehr ce vaqt miravad? Kdy jede další autobus do Búšehru?
Qeymat e mosâferat be Ahvâz cand ast? Kolik stojí cesta do Ahvázu?
Beman hejdah litr bedehid. Dejte mi osmnáct litrů.
Esm e šomâ ci ast? Jak se jmenujete?
Ruz xoš, Xodâ negahdar! Hezký den, Bůh s Vámi!
Ci kâr mikoni? Co děláš?
Gozarnâme ye man dar forudgâh ast. Můj pas je na letišti.
U delâvar o âmuzgâr e bozorg e mâ hast. On je náš hrdina a velký učitel.
Mâ piruz xâhim šod! Zvítězíme!
NATO râ dust nadârim. Nemáme rádi NATO.
Raftam forušgâh ruznâme xaridam. Šel jsem do obchodu (a) pro noviny.
Nasrin sar e kâr bâ otobus miravad. Nasrín jezdí do práce autobusem.
Mâ bâ ham televizion negâh mikonim. Společně se díváme na televizi.
Lotfan sad o bist o panj geram e semteks bedehid. Sto dvacet pět gramů semtexu, prosím.
Mixâham in râ emtehân konam. Chtěl bych to vyzkoušet.

NAMÂZ E XODÂVAND

STRÁNKY, KTERÉ URČITĚ STOJÍ ZA TO NAVŠTÍVIT

IRANIAN LANGUAGES & SCRIPTS - obsáhlé informace o všech íránských jazycích, spousta zajímavých odkazů

PERSIAN FOR TRAVELLERS - 128 stránek se základy perské mluvnice a nespočtem užitečných frází a slov
BASIC PERSIAN FOR THE WHOLE WORLD - přes sto stran se základy perské mluvnice (vše latinkou)
PERSIAN FOR BEGINNERS - 15 lekcí (soubory *.jpg) + další informace o íránské perštině anglicky nebo rusky
PERSIAN FOR CHILDREN - 41 stručných lekcí s obrázky nejen pro děti
IL&S ENGLISH-PERSIAN DICTIONARY - obsáhlý anglicko-perský slovník (všechna hesla latinkou i perským písmem)
AVESTA - ZOROASTRIAN ARCHIVES - spousta informací o zoroastrismu, avestsko-anglický slovník a mnoho odkazů
FÂRSI ŠEKKAR AST čili "perština je cukr" - tj. šest stručných lekcí perštiny od Šahriára Búrbúra
B KONVÂNSION E UROFÂRSI ŠN ŠAVID - úmluva o romanizaci perštiny (srpen 1993)
DERSI E HIZVA E EURANSI - nový umělý mezinárodní jazyk "Euransi" je do značné míry inspirován íránskými jazyky
PARSPAD & PARSDICT - textový editor a anglicko-perský slovník zdarma (M. Reza Šams Amiri)
DIVUNEH (DIVÂNE) čili "blázen" - obsáhlé stránky o kurdštině, časování perských a kurdských sloves
PATER NOSTER - křesťanské (katolické) modlitby ve více než 1 200 jazycích včetně perštiny
FOREIGN LANGUAGES FOR TRAVELLERS - základní slovíčka a fráze v desítkách jazyků
GHEYASPOUR'S FARHANG - stručný slovník hovorové perštiny od pana Qeyaspúra
ISHKASHMI-ENGLISH VOCABULARY - stručný slovník jednoho z tádžických pamírských dialektů

F A R H A N G

Stáhněte si aktuální verzi romanizovaného oboustranného perského slovníku včetně české verze Freeware Dictionary Programu...
{Nyní obsahuje již přes 3.900 hesel.}

SHORT COMPARATIVE PERSIAN-CZECH-ENGLISH WORD LIST

Komparativní, co možná nejpřesnější persko-česko-anglický slovní list (postupně je rozšiřován)

HLAVNÍ STRÁNKA

 

©2001 Libor Sztemon, Havířov